Nambucca Heads (glamping) – New South Wales – Austrálie

27.1.-29.1.2023

Tento výlet jsem měla naplánovaný už od října 2022. Dřívější termín nebyl totiž volný. Rozhodně ale nelituji, že jsem se sem dostala až v lednu 2023, protože toto místo je jak stvořené na léto. Také jsem pochopila, proč nebylo volno, Kamala má totiž jen jednu jurtu k dispozici, druhá jurta je jen pro účely meditace a jógy. Tím je také zaručeno maximální soukromí nejen v koupelně a kuchyni, ale široko daleko.
Jinak než autem se tam člověk nedostane, tak jsem si musela půjčit auto na letišti v Coolangattě, ještěže to bylo aspoň stejným směrem.

Kontakt na Kamalu jsem dostala od Mikoláše Bělíka (astrolog), takže mi bylo jasné, že to bude velký zážitek. Jurta Kamaly se nachází na kraji Hyland Park, ulice Sanctuary Place č. 17 – konec slepé ulice.
Je to neuvěřitelné místo obklopené přírodou. Toto místo je téměř přesně mezi Gold Coast a Sydney (shodou okolností toto jsou moje dvě základní stanice v Austrálii) ve státě Nový Jižní Wales (New South Wales NSW). Když jsem začala prozkoumávat NSW, tak jsem zjistila, že je tady 86 národních parků, takže bude opravdu kam jezdit.
Na pláž to bylo lesem pár minut, doleva (na sever) to bylo na “South Valla Beach” a doprava (na jih) do Nambucca Heads. Obě části pláže jsem si prošla a patřičně užila.

Glamping

Přiložený leták tady mám hlavně pro sebe kvůli kontaktu. Všechno ostatní popisuji v tomto příspěvku, tzn. místo, přírodu, vybavení jurty apod.

Poprvé v Austrálii jsem byla sama v přírodě uprostřed lesa. Nepopírám, že jsem měla trochu obavy ze všech možných zvířat, ale obavy byly úplně zbytečné. Žádného hada jsem neviděla a pavouci mne nechávali klidnou, když si mne nevšímali. Jednoho, který byl po celou dobu pobytu v rohu “koupelny”, jsem si vyfotila.

Bydlela jsem v jurtě, takže žádný camping, ale opravdu luxus, který v přírodě může být. Jurta byla vybavená zhruba jako *** hotel, postelí, která je vyhřívaná pro případ vlhka či chladu, peřinami a ručníky, ledničkou, elektřinou, stolem a židlemi, knihovnou, hrami …..bylo tam všechno, co Vás napadne. Přes veškeré vybavení se tam neztratil kontakt s přírodou. Místo oken jsou jen husté sítě, které krásně větrají, ve stropě je také síť, díky které je vidět obloha, hlavně noční obloha je krásná.

Kamala mi na přivítanou připravila i spoustu dobrot, víno, čokoládu, jahody, vegetariánské chipsy a hlavně krásnou květinovou výzdobu, která celé jurtě dodala krásnou atmosféru.

Fotky Jurty večer při příjezdu

Ke Kamale jsem přijela pozdě večer, protože jsem se zdržela ve škole kvůli písemce a také kvůli předvádění hadů, což jsem si nemohla nechat ujít. Další hodinu jsem ztratila jen přejetím do jiného státu, protože v Novém Jižním Walesu mění čas, zatímco v Queenslandu nikoliv.

Když jsem se nakonec ubytovala, tak jsem v té tmě vlastně vůbec netušila, kde se ráno probudím.

Druhý den ráno na mne čekalo víc než jedno překvapení.

Cesta byla dlouhá a tak jsem spala jsem jako zabitá do té doby, než mne probudil velký hluk (3-5 hod ranní). Vypadalo to na velkou vichřici. Opravdu jsem měla strach, aby na jurtu nespadl nějaký strom nebo minimálně velká větev. Když jsem konečně zjistila, že to není vichřice, ale oceán 🤣, tak bylo 5 hodin a přišli na řadu ptáci, kteří začali neuvěřitelně “řvát” (opravdu se tomu nedá říct zpívání). Vylezla jsem z jurty kolem 6 hodiny ranní a bylo mi jasné, že je čas na vstávání a prozkoumávání okolí.

Kuchyň a koupelna, která se večer proměnila ve wellness.

Hlava velryby

Tuhle hlavu má Kamala na zahradě. To je pěkný unikát.

Východ slunce 29.1.2023 (v Čechách byl ještě večer 28.1.2023)

Druhý den mne oceán už vůbec nerušil, ale ptáci ano, takže jsem měla přirozeného budíčka na východ slunce, na který jsem si zašla na pláž. Bylo to právě v den, kdy byl zvolený náš nový pan prezident Petr Pavel. Měla jsem obrovskou radost, tak jsem mu to napsala do písku. Všechna písmena jsem napsala schválně velká, abych zdůraznila, že se jedná opravdu o Pana Prezidenta! Tato nová zpráva o naději krásně rezonovala s východem slunce, byl to úžasný pocit! ❤️

Nambucca Heads

První den jsem se vypravila do Nambucca Heads, abych se prošla po pláži a následně si půjčila paddleboard, což jsem tady v Austrálii také ještě nestihla. Paddleboarding je tu hodně populární, ale spíš v zátokách nebo na řekách, kde nejsou vlny. To byl i můj případ. Neumím si totiž představit, jak by se dalo stát na paddleboardu v moři ve vlnách, když tam nejsem schopná stát na surfu, který je na to teoreticky stavěný.

Seběhla jsem z kopce dolů, přešla po mostě přes řeku a pak jsem už jen prošla nízkými keři k pláži.
Byl to takový malý ráj na zemi, protože tam bylo úplně minimálně lidí, žádné budovy, jen příroda. Do Nambucca Heads to bylo něco kolem 7 km.

Fotky Nambucca Heads

Hráz v Nambucca Heads byla tvořena kameny, které byly pomalovány různými vzpomínkami na lidi. Pár jsem si jich vyfotila, byla to hezká podívaná, i když někdy smutná.

Paddleboarding
Fotky na paddleboardu se dělají opravdu špatně, když je člověk sám. Koupila jsem si sice takový obal na telefon, který je ale spíš ochrana proti namočení než cokoliv jiného. Asi bych musela mít něco jako GoPro, ale taky nemusím mít všechno. Celá akce byla moc fajn, na chvíli jsem nechala paddleboard na pláži a hezky jsem si zaplavala. Voda byla neuvěřitelně příjemná. Vody je tady v Austrálii poměrně hodně, ale plavat se v ní většinou nedá. Jsou tady všude vlny, tak je to spíš na skákání a pro vyvolené na surf. K těm zatím nepatřím, i když se snažím.

Taky občas musím něco sníst,

tak jsem si zašla do od Kamaly doporučené kavárny. Když jsem pochopila, jak to tady funguje, že kavárny zavírají ve 14 hod, tak jsem si říkala, že to nemusí být špatná práce pracovat jen dopoledne. Dostat tady kafe odpoledne je opravdu těžké. Co se týká jmen, tak je zajímavé, jak populární je tady jméno Matilda, tak si tady můžu dost často vzpomenout na Tomášovu Matildu. 😘
K obědu jsem si dala ústřice, jen ta slanina tam byla navíc. Byly ale výborné a bylo to tak akorát (bylo jich 6, já jsem ale snědla 3 než jsem si uvědomila, že bych možná mohla udělat fotku 😂).

Krabí obrazce

Tohle mi vrtalo hlavou, jak to vzniká. Až Maureen mi prozradila, že to dělají malí krabi, kteří vylézají z děr a jak hrabou, tak ten písek tvoří kuličky, které po nich zůstávají.

Květiny

Tak tahle květina si mne získala. Celkově nevypadala moc hezky, ale květ měla nádherný.

V neděli dopoledne (druhý den)

jsem strávila s Kamalou. Poté, co jsem se vrátila z východu slunce, koupání a procházky po pláži, tak mi Kamala udělala pro mne úžasnou snídani. Ovesnou kaši s ovocem a kořením a oříšky a já nevím s čím ještě. Přitom jsme si krásně popovídaly o tom, co děláme a neděláme a jak jde život. Pak mně zahrála na “Singing bowls”. To byl pro pro mne jedinečný zážitek, který nedokážu slovy popsat. Cítila jsem různé vibrace, jak měnila jednotlivé zpívající mísy a rytmus. Určitě to mělo nějaký řád, ale do toho vůbec nevidím a abych pravdu řekla, tak jsem se ani nesnažila. Bylo to neuvěřitelně uklidňující a nabíjející zároveň.

Pak už jsem se s Kamalou jen rozloučila a po krátké návštěvě, která mi přišla, že trvala aspoň týden a ne jen 2 dny, jsem vyrazila zpět směrem na Gold Coast.

Zpáteční cesta Nambucca Heads – Coolangata

Severně od Nambucca Heads jsem postupně navštívila dvě místa. Prošla jsem se deštným lesem v NP Bongil Bongil (trek Bundageree) a vyjela jsem si na vyhlídku Forest Sky Pier (Orara East Estate Forest), kde jsem se také prošla. Určitě by stálo zato udělat si delší procházku, jen na to musím mít víc času.

Národní park Bongil Bongil (trek Bundageree Rainforest Walk)

Našla jsem si sice krátkou, ale hezkou procházku podél pláže, deštným lesem. Po cestě jsem na stromech viděla parožnatky, které mám moc ráda, ale v Čechách se jim zdaleka tak dobře nedaří. Tady to roste jako plevel, vlastně je to parazit. O kapradí ani nemluvím, kapradí má tady neuvěřitelné rozměry, jak je tady tropické počasí.

Orara East State Forest

Tady jsem si také vyšla na malou procházku a zároveň na vyhlídku Forest Sky Pier. Tato vyhlídka je opravdu moc hezká.

Po cestě zpátky z vyhlídky se zničehonic objevily na stráních banány. Škoda, že už byl večer, protože přes den tady kolem silnice prodávají čerstvě utržené banány a avokáda.
Mezitím jsem si stáhla aplikaci na treky v NSW, tak až se v této oblasti budu pohybovat příště (vážně o tom přemýšlím), tak si udělám nějaký delší trek.