Bicheno, NP Freycinet – Tasmánie – Austrálie

24.11. – 26.11.2022

Do motelu jsem přijela 24.11.2022 až kolem 21 hod dost unavená. Jak se ale ukázalo, tak to byl hezký motel, který měl všechny možnosti vyžití, včetně BBQ a bazénu (teda nevím, kdy se koupou v tom bazénu, asi jsou otužilejší než jsem já 🤧). U motelu je bistro, kde se dá dobře najíst a nedaleko je centrum, kde se dá nakoupit. Pokoj jsem nefotila, nebylo na něm nic mimořádného.

Po cestě jsem ještě řešila, kdy přijede řidič s mým kufrem a jestli mezitím stihnu se jít podívat na malé tučňáky, kteří tady na některých plážích žijí. Nakonec jsem tučňáky potkala překvapivě už na parkovišti poblíž jedné doporučené pláže, což pro ně nebylo vůbec ideální (nemají totiž rádi světlo), ale pro mne ideální možnost je vidět. Druhý den jsem je viděla, jak po setmění vylézají z moře a prolézají mezi velkými balvany. Jsou nesmírně opatrní a chodí v páru nebo ve skupince. Bylo to neuvěřitelné je pozorovat ve volné přírodě. Tohle patří mezi ty nezaznamenatelné zážitky, které si nosíme v sobě 🐧🐧. 

Tučňáky je možné pozorovat na několika doporučených plážích nebo je možné zajet na „pozorování tučňáků“ autobusem. V tomto případě jsem dala přednost přírodnímu pozorování, když taková možnost existuje. 

 

Blow Hole 25.11.-26.11.2022

Nádherná podívaná na “Blowhole” (v překladu “Nozdry”) – moře udělá pod hladinou díru do skály a štěrbinou se pak dostává nahoru voda, která působí jako gejzír. Nikdy to nevypadá stejně, protože záleží na velikosti vln a množství vody. To místo mne uchvátilo, takže jsem se tam jela podívat i druhý den ráno při odjezdu.

Bicheno – ranní procházka po plážích 26.11.2022, poslední dvě fotky jsou z centra, které je kousek od pláže.

Národní park Freycinet

25.11.2022

Národní park Freycinet leží zhruba 45 km od městečka Bicheno, jela jsem to zhruba 40 min. Vstupné se platí za auto, bez ohledu na to, kolik lidí v autě je. Využila jsem jednotné vstupné pro všechny parky na 2 měsíce (82 AUD), protože to určitě není poslední park, do kterého jedu. 

Mapku parku jsem obdržela v informačním centru, které bylo moc pěkné.

Nejdřív jsem si říkala, že nechápu, proč najednou stejnou přírodu nazývají národním parkem. Během chvíle jsem ale pochopila, že se opravdu o stejnou přírodu nejedná. V národním parku Freycinet je nejen hustý lesní porost, ale součástí jsou i zátoky, pláže a útesy. V rámci parku je mnoho označených tras, některé jsou opravdu hodně náročné, nejen délkou, ale také výškovým převýšením. Bohužel jsem nemohla jít na doporučenou trasu č. 56 „Wineglass Bay and Hazards Beach Circuit“ (okruh přes vyhlídku Wineglass Bay přes pláž), protože tato trasa byla rozmočená a bahnitá. Poslední dobou totiž hodně pršelo a tak tam návštěvníky nepouštěli. A tak jsem obešla všechny možné vyhlídky a samozřejmě maják, prošla všechny dostupné pláže. Procházky jsem si opravdu užila, i když jsem stihla několikrát zmoknout a také uklouznout na mokrých kamenech. Naštěstí se to obešlo bez závažnějšího zranění, jen jsem si totálně umazala svojí bundu poté, co jsem jí měla první den na sobě. Nakonec se mi podařila vyprat v ruce a usušit fénem 😉.

Majak – Cape Tourville Lighthouse a vyhlídka “Wineglass Bay Lookout”