28.11.2022
Nocleh: Maydena Mountains Cabins (poblíž Mt Field)
Počet ujetých kilometrů: 274
Odtud z městečka Strahan jsem měla rovnou vyrazit směrem do blízkosti národního parku Mt Field. To mi přišlo ale škoda, abych se vůbec nepodívala na nic na západním pobřeží. Nakonec jsem si udělala procházku ke krásným vodopádům “Hogarths Falls” v místném deštném pralese. Od recepčního jsem se dozvěděla, že mají v této oblasti pouze 60 – 65 slunečních dnů v roce. To mi nedalo, abych si nevzpomněla na svého klienta pana Štreita, který sluneční dny velmi pečlivě sleduje, protože od toho se odvíjí prodej slunečních brýlí.
Západní pobřeží je známé svojí železnicí, tak jsem se jela aspoň podívat na nádraží, když už jsem se nestihla místním vláčkem projet.
Hogarth Falls …. ta voda není špinavá, je jen zbarvená od půdy.
“Ocean Beach” – západní část
Ještě jsem se jela podívat na nejdelší západní pláž v Tasmánii (cca 40 km) na západním pobřeží – “Ocean Beach.” Cesta byla nezpevněná, tak to bylo trochu rallye, ale vzhledem k tomu, že jsem měla vysoké auto s pohonem na všechny čtyři kola, tak to nebyl problém. Aspoň tuhle výhodu to velké auto mělo (jinak mělo spíš nevýhody – bylo velké na úzkých silnicích a hlavně hrozně “žralo”).
Ze západní Tasmánie městečka Straha jsem přejížděla přes divokou krajinu západní Tasmánie do blízkosti NP Mt. Field. Po cestě jsem se zastávka v historickém městečku Queenstown (doufám, že Queenstown na NZ bude zajímavější) u jezera Lake St. Clair, kde jsem si udělala malou procházku.
Queenstown
Z fotek toto městečko vypadá výrazně líp než ve skutečnosti. Bylo takové “mrtvé”, domy nejsou upravené a funguje tam celá jedna kavárna. Je to horské městečko, které mám potenciál být hezké, jen by se tam asi muselo něco vyrábět nebo dělat.
Lake St. Clair
Z městečka Queenstown jsem jela kolem jezera “Lake St. Claire”. Tady jsem si udělala procházku v rámci časových možností a konečně jsem tady narazila na místo, kde žije ptakopysk (“platypus”). Doufala jsem, že nějakého zahlédnu, ale to bych tam musela být za soumraku. Martina si moc přála, abych jí nějakého přivezla. Tak tady je 🤣. Myslím, že ho Martina stejně neuvidí, protože nemá čas číst můj blog. Já to chápu, já ho pro změnu nestíhám psát.
Dozvěděla jsem se, že ptakopysk podivný je malý savec, který žije ve východní části Austrálie a Tasmánii, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata. Také jsem se dozvěděla, jak loví a žijí. Nepoužívají ani oči, ani uši a ani nos, používají jen zobák. Jeho zobák není tak tvrdý jako u kachen, ale měkký a je plný pórů, které jsou citlivé a cítí tak svou kořist (larvy vodního hmyzu, krevety a červi).
Procházka podél Lake St. Clair
Málem bych zapomněla vložit fotky z procházky, tak mne ten ptakopysk zaujal. Jsem zvědavá, jestli ho toto zvířátko uvidím aspoň v ZOO v Sydney.
Maydena Mountains Cabins (poblíž Mt Field)
Toto je také jedno z těch krásných bydlení. Majitel byl moc fajn a dokonce měl nějaké vazby na Slovensko. Bylo to taková typická horská chatička, sympaticky zařízená a samozřejmě s vyhřívanou postelí, resp. dekou na matraci. Tady bych si uměla představit strávit několik dnů s výlety v národním parku Mt Field. Jen to počasí …..
