Velryby

V neděli 25.9.2022 jsem se s SeaWorldCruises.com.au vypravila na velryby. Reklamy avizovaly, že dávají 100% záruku, že velryby uvidíme. Já jsem tomu uvěřila a vůbec jsem si nepřipouštěla, že by tomu mělo být jinak. Měla jsem štěstí, velryby 🐋 🐋🐋 jsem viděla a poměrně z blízké vzdálenosti. Až po výletě jsem se dozvěděla, že ne vždy je “velrybářská výprava” tak úspěšná.

Výprava byla úspěšná i proto, že na palubě prodávali prášky na mořskou nemoc, což mnohým, jako jsem já, zajistilo plnohodnotný zážitek. Opravdu jsem to ocenila, i když jsem si musela zakoupit celou krabičku 😇. Myslím, že se tady ještě budou hodit 🤣.

Východní pobřeží Austrálie omývá Tichý oceán s Tasmanovým a Korálovým mořem, kde dosahují hloubky až 7 500 m. Takovou hloubku jsme dosáhnout nemuseli, abychom viděli velrybu zvanou plejtvák. Ani vzdálenost od pláže Gold Coast nebyla žádná velká, pouhé 2 námořní míle. Při pomyšlení, že jsem v moři s tak velkou rybou (mořským savcem), se mi do moře ani moc nechce. Jediné, co mne uklidňuje je to, že pro bezpečnost lidí jsou v moři u pláží nainstalovány pevné sítě, které brání velkým rybám dostat se až k pláži.

Keporkak – plejtvák

Netušila jsem, že nemají zuby …

Tady v Tichém oceánu u Gold Coastu jsem viděla – Humpback whale – Keporkak, někdy označovaný jako plejtvák dlouhoploutvý, hrboun dlouhoploutvý, velryba hrbatá, plejtvák keporkak apod., je to kosticový kytovec (netušila jsem, že kostice jsou útvary v ústní dutině kosticovců – neozubených kytovců, používané k filtrování potravy). Ve fázi plodu mají kosticovci zuby, které ale postupně mizí a jsou nahrazovány kosticemi, které má kytovec při narození už téměř plně vyvinuté. Vyrůstají z horní čelisti kytovce a jsou tvořené z keratinu).

Dosahuje obvykle délky 14–15 metrů a hmotnosti přes 25 tun. Má extrémně dlouhé bíle zbarvené prsní ploutve.

Srovnání velikosti těla keporkaka a průměrného člověka.

Potrava a lov

Živí se malými býložravými korýši a malými rybami žijícími v mořích a oceánech.

Keporkak má nejpestřejší způsoby lovu ze všech kosticovců. Jeho nejvynalézavější technika je známá jako bublinová síť. Skupina keporkaků podpluje vyhlédnuté hejno ryb a z hloubky začne vypouštět z dýchacích otvorů bubliny, přičemž se pohybuje ve spirále směrem k hladině. Průměr kruhu se neustále snižuje a nutí rybky shlukovat se stále blíže k sobě. Někteří keporkaci zároveň vydávají zvuky, které ryby rovněž zahání na dané místo. Nakonec všichni keporkaci ze skupiny vplují do hejna ryb zahnaného k hladině a namačkaného na malém prostoru, otevřou tlamy a spolykají jich co nejvíce najednou. Vodu pak z tlamy vytlačí skrze kostice. Jediná další velryba, která tuto techniku používá, je plejtvák Brydeův.

Na horní straně těla je keporkak temně modročerný, na spodní straně má světlejší nebo bílé skvrny. Migruje z chladných letních základen poblíž pólů, bohatých na potravu, do teplejších pobřežních mělčin v nižších zeměpisných šířkách, aby se tam pářil a rodil mláďata. Březí samice setrvávají v potravních základnách nejdéle.

Výskoky z vody

Za použití silné ocasní ploutve je keporkak schopen se i přes svých 25 tun hmotnosti vynořit téměř celý z vody. Pak se otáčí ve vzduchu a padá po hřbetě zpět. Jeho pád je doprovázen obrovským vodním gejzírem. Není jasné, proč kytovci tyto skoky nad hladinu provádějí. Je možné, že se snaží vyvolat silné zvukové vlny nebo tlumí podráždění kožními parazity.

Keporkaci se dožívají 45–100 let.

Rozmnožování

Keporkaci jsou mořští savci. Proto se páří ve vodě a rodí živá mláďata, která sají mateřské mléko. Velrybí mládě má při narození váhu jedné tuny a je dlouhé 3–4 metry. Plavání se musí teprve naučit, a tak se rodí ocasem napřed, aby se neutopilo. Matka s ním vypluje nad hladinu a s další velrybou, takzvanou tetičkou, ho učí plavat. Mládě vypije za den až 200 litrů (s obsahem tuku až 50 %), denní přírůstek je asi 50 kilogramů, takový malý “drobek”.

K rozmnožovacímu cyklu připlouvají velryby každoročně v únoru z bohatých chladných vod do teplých vod.